Loupak.cz - Vtipy

„Tati, co je to stará panna?”
„No, to je panenka, s kterou si už nikdo nechce hrát.”

Sídliště bylo již několik týdnů terorizováno hysterickým psem, který dokázal celé noci v kuse proštěkat. Městská policie byla bombardována stížnostmi občanů, ale mimo domluvy s majitelem zvířete nemohla nijak razantněji zakročit. Trápení všech vyřešil až jeden chlápek, který se do města čerstvě přistěhoval. Když se s tím druhého dne chlubil v hospodě, všichni se vyptávali, jak toho psa dokázal umlčet.
„Mně můžete děkovat jen za nápad,” skromně odvětil hrdina dne. „Jinak všechno zařídila manželka. Večer jsem jí poslal k plotu a do rána ho moje Mařka ukecala!”

Kdyby se topil právník a komunista a vy jste mohli zachránit jen jednoho... Šli byste na oběd, nebo byste si přečetli noviny?

Kobra 11 - první díl německého seriálu.

Jde cikán po ulici a říká elegantně oblečenému muži: „Kamaráde, ty máš ale krásné hodinky. Mohl bys mi říct, kolik je?”
Chlápek mu to teda poví a jde dál. Stejně tak jde dál cikán a po chvíli ho potká další cikán a se závistí pronese: „Kamaráde, ty máš ale krásné hodinky. Mohl bys mi říct, kolik je?”

„Přiznávám se,” pravil u soudu obžalovaný, „nic jsem neudělal.”

Kluk: Zlato kdybych věděl že jsi ještě pana tak bych byl něžnější.
Holka: Miláčku kdybych věděla že budeš tak rychlej sundala bych si silonky.

Ctihodný lord hraje golf. Právě se chystá odpálit míček, když v dálce zazní pohřební hudba a objeví se smuteční průvod. Lord smekne klobouk, přestane hrát a čeká, až průvod přejde. Jeho spoluhráč poznamená: „Pane, vy jste úžasný. Oni vyprovázejí na poslední cestu úplně cizího člověka a vy smeknete a přestanete hrát. To je fantastické!”
A lord odpoví: „Jakto cizího člověka? Dvacet let mi byla dobrou ženou!”

„Dneska si už i bohatí utahují opasky,” nadhodil pan Vávra.
„Máš pravdu,” povzdechl si přítel, „ale opasky na kufrech, když letí na Kanáry!”

Chlap jde lesem, uvidí veverku, lekne se a vezme nohy na ramena. Po chvíli se zastaví, zklidní hormony a zvolna pokračuje dál. Náhle spatří opodál lišku, naježí se, jako by do něj vjel blesk, a už pádí pryč. Když se trochu uklidní, zase zastaví a zvolna pokračuje v cestě. Najednou spatří siluetu obrovského jelena, vytřeští oči a dá se do úprku.
Inu - kdo se bojí, nesmí do lesa.